Člověk se ještě ani nestihl rozkoukat v roce 2014 a už zase aby se učil, že je na konci 5. Nový rok, to jsou ale hlavně nová předsevzetí, naděje a světlé zítřky. Většinou.
A jak ho vidí česká bojovkářská komunita?
Mot1onM4n
MexiKOF, kterého má každý rád
Je před námi rok 2015 a než se do něj pustíme s novými cíly, je potřeba se zamyslet a uvědomit si, které cíle se nám v roce 2014 dařilo plnit a které ne. Rok 2014 byl jedním z těch obtižnějších. Už dříve jsme byli konfrontováni s různými “chutěmi” hráčů a každému prostě vyhovujou jiné věci(což je pochopitelné). Nicméně při současném množství bojovek se nacházíme v situaci, kdy si každý hraje svoji videohru a nikde se moc neschází nějaké větší množství lidí. Jedinou výjimkou za rok 2014 je King of Fighters XIII, kde tu hru momentálně hrajeme 4 na poměrně vysoké úrovni, kdy můžeme být atraktivní naším sousedům z hlediska konkurence a i jsme si získali jejich respekt na turnajích v Rakousku a u nás na českém písečku. Osobně se mi momentální nadšení kolem mé nejoblíbenější hry líbí a zažívám velkou radost z toho, že se mi po tvrdé snaze povedlo přivést ke hře hráče, kteří se tomu chtějí věnovat a baví je to. Co se mi ale moc nelíbí je fakt, že momentálně je KOFXIII dost pravděpodobně nejhranější bojovkou v ČR a tím myslím nejhranější skutečnými hráči (lidmi, co se tomu seriozně věnjou, nikoliv casualové), což v podstatě vypovídá o momentálně ne moc příznivém stavu naší komunity. Kdysi by na tomto poli jasně dominoval Super Street Figh- tedy Ultra Street Fighter IV: Console Edition v2015 1.04 (snad jsem to napsal správně 🙂 ), ale vzhledem k obrovské recyklaci od Capcomu a neschopnosti opravit ve hře zásadní chyby a přivést do hry něja… — o tomhle se zde nebudeme bavit. Zkrátka naše komunita moc vřele Ultra Street Fighter IV nepřijala a někteří přestali hrát úplně, protože se nenašli v jiných momentálně atraktivně vypadajících bojovkách, či jen vyčkávají na to, jaké bojovky se chytnou a které mají hrát. Postupně se toto stalo i s ostatními bojovkami (UMVC3, TTT2).
Na druhou stranu, úspěšně jsme se několikrát prezentovali v zahraničí a to nalákalo na náš letní turnaj nové lidi. Tyto mise do zahraničí jsou pro naši turnajou existenci naprosto klíčové, protože bez zahraničních hráčů bychom neměli proti komu hrát naše těžce nadřené oblíbené videohry.
Mé největší přání pro rok 2015 je sjednocení naší komunity v jednu hru, abysme konečně našli společné hřiště a mohli si konečně vzájemně pomáhat v našem herním růstu. Pro získávání nových hráčů je toto naprosto zásadní věc, protože zmatení nováčci by ani nevěděli, jakou hru dřív vybrat a než se rozkouká, tak ten či onen tu videohru přestane hrát a jeho to přestane bavit a radši si zapne LoLko či jinou podobně casuálně přístupnou videohru.
K0rn4lsky
Nejlepší český streetfighterista u něj v ulici
Rok 2014 přinesl z bojovkářského hlediska mnoho dlouho očekávaných her, ať už novinek nebo pokračování oblíbených sérií.
Problém již rozeběhnutých sérií vždy spočíval především v počtu postav a herních mechanik, které mohly nově příchozí hráče od hry odradit. Jako obrovský krok tedy v nové generaci bojovek konečně vidím kromě zlepšování grafiké stránky her a online funkcí i přítomnost komplexních a přesto snadno srozumitelných tutoriálů. Zejména nedávno vydaný Guilty Gear Xrd svým tutoriálem dokáže i hráčům bez předchozí zkušenosti vysvětlit pokročilé mechaniky bojovek. Myslím si, že tento způsob nenásilného zpřístupnění bojovek nové generace umožní proniknout do nich mnoha novým hráčům a pomůže tak rožšířit (nejen) českou bojovkářskou komunitu.
Letos v létě se v Praze uskutečnil velice povedený turnaj se širokou zahraniční účastí, české výpravy nás několikrát vyrazily reprezentovat do zahraničí. Internetové stránky CzechArcade, zejména jejich fóra prošly vítanou modernizací, prohloubila se také spolupráce se serverem ButtonCzech. Komunita je teď pestrá, co do hraných her, názorů i věkových kategorií.
Do budoucna bych si přál, aby kvantinta i kvalita českých bojovkářů měla vzestupnou tendenci, aby se komunita více sjednotila, odhodila osobní rozpory a vytvářela atraktivní image.
prk’
ten, co nenávidí 3. rozměr
Rok 2014 pro mě byl velice dobrým — konečně jsem po dlouhé době našel bojovku, která mě skutečně baví a kterou rád zkoumám a pouze ji neťukám. Všeobecně se toto stalo u více hráčů — což je dobře.
Ultra Street Fighter 4, poměrně očekávatelně, nenabídnul nic nového. Čeští hráči, ať už pouze “ťukající”, nebo i hráči kteří se aspon trochu hře věnovali, byli už předtím tak nějak přesyceni, prakticky už i znechuceni tím, v co se hra vyvinula. Ve většině případů si ale našli jinou bojovku, která je začala bavit více — ať už KoF, či Blazblue, či Guilty Gear. V tomto malém rozměru je komunita poměrně i unifikována. Nově to dokonce i vypadá, že všichni fanoušci těchto “menších” her budou kompletně unifikováni novým Guilty Gearem.
Já za sebe navštívil skvělý turnaj v airdasherech v Londýně, komunitně jsme navštívili párkrát jak Vídeň, tak Frankfurt. Hráči skutečně trénují a věnují se svým hrám, namísto pouhého ťukání. Přesto ale vidím malinko problém v tom, že tato vysoká aktivita není přiliš vidět. Hlavní důvod je dle mě primárně v tom, že všichni hráči těchto malých her spolu neustále nějak komunikují a jsou si poměrně vědomi toho, že nehráče těchto her moc nezajímají jejich diskuze. Vzniká tím paradoxní situace, kdy se nejaktivnější část komunity cítí špatně, když mezi zbytkem komunity komunikuje o svých hrách, přičemž ve výsledku jsou pak nejvíce viditelní nehráči. Zde ale nepomůže kopání kolem sebe na sociálních sítích a tvrzení, jak je komunita strašně mrtvá. Naopak to chce akceptovat, že jiné hráče mohou bavit i jiné bojovky a být ochoten je pozvat na setkání s tím, aby hráli to, co chtějí, namísto nějakého elitářství kolem her. Pokud se cítíte, že se málo hraje — tak hrajte více, zvěte hráče/potenciální hráče vašich her na setkání. Samo od sebe se tímto stěžováním si nic nespraví — právě naopak — toto vzájemné rozdělení se stěžováním si pouze zhorší.
unicorn
česká Virtua Fighter komunita v kostce
Rok 2014 pro mě byl o urovnání si priorit. Smířil jsem se s tím, že s českou komunitou si můžu vesele povídat (případně se hádat nebo si nadávat), ale že si spolu prostě nezahrajeme. “Můj” VF nikdo hrát nebude, protože 9 let stará grafika prostě netáhne (ano, VF5 vyšel v roce 2005 a VF5FS vylepšil hratelnost, ale ne vizuály… ano, je to poznat, ale s přihlédnutím ke stáří ta hra vypadá úchvatně) a/nebo protože je 3D. Mě zase nechytil KOF, odradil SF a o TTT2 ani nechci mluvit. A jediná potenciální shoda se rýsovala ve hře stejně mrtvé jako VF — v Soul Caliburu :o) Takže zkrátka a dobře, jsem tu herně sám za sebe, ale patřím pořád ke komunitě. A vy si můžete stěžovat, můžete dokonce i nadávat… ale nic víc s tím asi neuděláte.
Pokud jde o rok 2015, doufám, že to nebude tak “český” rok, jak se zatím rýsuje. Český ve smyslu Rok blbé nálady. Nikdo nic nehraje a všude o tom mluví. Ti co NÁHODOU něco hrajou se za to stydí a buď mlčí, nebo se tom baví někde mimo komunitu. Že je to retardované? Ano. Nicméně vítejte v naší realitě v.2015 :o)
Nadějí, že se to zlepší, by tu pár bylo. Pro mě je samozřejmě nejočekávanější událostí (snad) tohoto roku oficiální oznámení neoficiálně leaknutého Virtua Fighteru 6. Pro spoustu lidí je tu ale Tekken 7 a Mortal Kombat X, co mají letos vyjít a kde by se snad mohla komunita sejít ve větším počtu… Nebo třeba Street Fighter 5, co se pomalu rýsuje na obzoru. Případně nový KOF, který podobně jako VF6 oficiálně není oznámený, ale zato se na jeho vývoj oficiálně nabírají lidé :o)
No, snad to vyjde. Držím naší komunitě palce. Zasloužila by si nějaký ten Kickstarter, aby se vzpamatovala — a ideálně nějak jinak než formou další tajné underground subkomunity, co se předhání ve schovávání; a oficiální mrtvé komunity, co se předhání v tom, kdo to “víc nehraje”.
VR-Fist
Milovník UMvC3 (o mrtvých jen v dobrém) a hlava českého komunitního webu CzechArcade
Minuly rok byl pro českou scénu velmi zajímavý. Očekávání po roce 2013, kdy jsme byli v Cannes, Wloclavku, Frankfurtu a pořádali akce v Praze, Prostějově a Kostelci, byla gigantická. Tato očekávání se nám podařilo naplnit jen velmi málo.
Pořádali jsme jeden turnaj za celý rok. To se naposledy stalo před třemi roky, když jsme roku 2011 křísili scénu z klinické smrti, a to jen za pomoci Tekkenistů, kteří se předtím spontánně sešli u Slepse. Kromě roku 2011 jsme drželi sedm let trend minimálně jednoho letního turnaje a jedné akce v Kostelci, častokrát bylo ale akcí ještě víc.
Náš jediný turnaj roku 2014 hodnotím zásadně pozitivně a jako maximum možného, co jsme mohli udělat, abychom — jak jsem si snad přál nejen já — posunuli scénu někam dál oproti předchozím rokům. Potvrdil fakt, že bez účasti hráčů z ciziny u nás nelze uspořádat turnaj s rozumnou účastí, ale také právě přítomnost zahraničním hráčů podtrhla, že do evropské scény patříme, a že se s námi počítá, to je pozitivní.
Bohužel, absence ambic uspořádat nějakou další akci mě jen utvrzuje v tom, že česká scéna pokračuje ve svém zániku. Aktuálně máme pár hráčů King of Fighters a pár hráčů nového Guilty Gearu. K tomu pár lidí přijede na Tekken turnaj, a to je celá česká scéna. (“Pár” je zde míněno “kolem tří lidí”.) Ohromný hit UNIEL, po kterém se tolik hráčů minulý rok vrhlo, najednou přestal existovat. Ve Street Figheru nevím prakticky o nikom, kdo by měl ambice seriózně hrát. Těch pár hráčů, které máme — a teď mám na mysli hlavně pražské hráče — neprodukuje žádné výstupy a o akcích se informují zásadně osobně. Nemám za zlé (co je mi do toho), ale myslím si, že je to špatně. Na ostatní pak působíme v lepším případě zcela mrtvě, v horším případě jako komunita malé uzavřené elity.
Osobně jsem vzdal trénink Marvelu, protože bez živých oponentů se již nemám kam dál dostat. Musel bych neustále cestovat do zahraničí, čerpat tak pracovní volno a mít vysoké výdaje na hru, která je v Evropě hraná čím dál méně. Jiná bojovka mě neoslovuje, akorát si občas zahraju Street Fighter. Díky tomu mám čas na hry svého mládí (zejména Final Fantasy 8), doháním hry, které jsem měl již dávno dohrát (Final Fantasy 6, Chrono Trigger), případně hraju jiné aktuální tituly (Dota 2).
Chystá se nový Tekken, Mortal Kombat a Street Fighter (ten jako jediný možná nevyjde letos). Nový mainstreamový titul se značkou, kterou lidé znají, by nám mohl pomoci scénu trochu nakopnout. PC se nově stává významnou bojovkářskou platformou, nové tituly (i re-releasy těch starých) vycházejí na Steamu a naše Steam skupina se rozrostla nad moje očekávání. Vzhledem k tomu, že já od letošního roku neočekávám vůbec nic, mohu být jen příjemně překvapen. Moc bych si přál, aby tomu tak bylo.