Jo, ten nadpis může bej trochu zavádějící, ale postupně (snad) pochopíte, že dává smysl. Takže jen pro začátek předesílám, že se vztahuje na Čechy a českou FGC; ale dá se aplikovat i dál, výš a hloubš. Ale k věci.

Tohle celý začalo, když jsem nakoukával rozhovory s top8 hráčema, co se dělaly na Stunfestu. Jedna z otázek, co dostali všichni, byla shodná: co dělá EU komunita špatně, že v top8 byli samí asiati? Teda kromě faktu, že jich přijelo jak psů…

Odpovědi se různily. Od “hrajou stejně dobře jako naši top hráči, ale nezvládají tlak a nervy jako my” (to byl myslím Momochi) až po Daigovo “mají špatnou komunitu.” A to mě totálně dostalo.

On totiž tuhle myšlenku elaboroval. V tom smyslu, že pokud se hráč chce zlepšovat, může být jen tak dobrý, aby byl nejlepší ve své komunitě. Že musí zlepšit napřed svoji komunitu a teprve pak — a díky tomu — se zlepší i on sám. A že právě proto jsou Japonci vždycky na špici… Protože mají nejlepší komunitu. Zatímco ta Evropská že stojí za houby.

Přiznávám, že napřed jsem nad těmahle úvahama trochu ohrnoval nos. Co Infiltration? Ten za sebou nemá žádnou komunitu, a je No1 ve SFV. Nebo Gentleman Thief, který taky neměl žádnou komunitu za zadkem a byl No1 ve VF5FS v celým nejaponským světě.

A pak mi to pomalu začalo zapadat jedno do druhého.

Nejde o to, že bez komunity nemůžete bejt dobří nebo nejlepší. Jen je to mnohem, mnohem těžší. Musíte trávit hodiny a hodiny v practicu (jako Infiltration a jako GThief). Musíte practice upřednostnit před hraním samotným. Musíte si sami vytvářet scénáře a sami na ně hledat odpovědi. A co na to Japonci? Sakra, koukněte se na ně na turnajích, kam jedou. Třeba Final Round, jako dokonalej příklad. Chris Tatarian jim (VŠEM) v přátelácích totálně natrhnul prdel. Všem do jednoho. A co udělali kluci šikmoocí? Usmáli se, odešli na pokoj a VŠICHNI SPOLEČNĚ začali sdílet postřehy a grindovat practice. A výsledek? Druhej den na turnaji ho už dokázali vyndat.

Jiný příklad je právě moje oblíbené VF5FS. Jak je možná že Evropa, která byla vždycky na chvostu, dokázala postupně vytáhnout svůj level natolik, že překonala Ameriku? Natolik, že i Japonci samotní prohlásili, že top3 hráči Evropy jsou někde těsně pod TOP20 celýho Japonska, a s trochou praxe i na tý úrovni?

Já vám řeknu proč. Protože tady vznikla sice malá a sice online, ale komunita, kde jsme hráli spolu, sdíleli všechny informace, sdíleli všechny objevy, vytýkali si co kdo dělá špatně… A taky se skvěle bavili, to je ale už jiná věc. Pointa byla ta, že kdykoli se někdo zlepšil, ostatní se skoro okamžitě zlepšili taky. Možná, že po 3 letech hraní byl můj poměr her proti Kingovi pořád 3:1 a proti Nerovi 5:1 (v můj neprospěch, jasně), ale moje hra po těch 3 letech byla ne o ligu, ale o světelný roky někde jinde. A tohle platilo pro nás pro všechny. Bez sebe navzájem bysme se nikdy nedostali tam, kam jsme se dokázali dostat.

Ostatně to samý říkal i Xian v rozhovoru z Final Round, když se ho ptali na sdílení informací. Řekl, že nevěří ve sdílení informací globálně, protože tím jen odhaluje svoje strategie svým budoucím soupeřům; ale že naopak věří v jejich sdílení ve své komunitě, protože každá trocha, o které tím posílí své sparring partnery, posílí i jeho. A že díky tomu se může zlepšovat.

A to je pointa. Jsou dvě cesty, jak být dobrý: Buď můžete grindovat practice jak zběšilí a veškeré ostatní (neturnajové) hraní mít jen jako rozšířenou verzi tréninku — tak, jak to dělá Infiltration. Nebo musíte mít komunitu, se kterou budete trénovat a zlepšovat se.

Ta první cesta vyžaduje spoustu dřiny a času a trpělivosti a jasně vytyčených cílů. Ta druhá je mnohem snazší a zábavnější a vyžaduje jen jediné — lidi, stejně nadšené jako jste vy. Nebo ještě víc. Já vám, drobnost. Hlavně u nás…

A tím se dostávám k pointě. My jako Češi hrajeme v SFV hovno. Komunita? Není. Je tu pár jednotlivců, co si hrajou sami za sebe a/nebo grindujou online a to jim stačí ke štěstí. Je tu pár jednotlivců, co by sice mohli bejt dobří, jenže na SFV kašlou ve prospěch jiných (často nebojovkových) her. Pak je tu pár nováčků co by se rádi zlepšovali, ale tak nějak… divoce. Bez cíle, bez soustředění, bez velké snahy. Pak je tu pár kazuálů… Ale lidí, co by se OPRAVDU chtěli SFV učit, je tu míň než prstů na ruce želvy ninja.

Proto v SFV hrajeme totální nic. Proto v týhle hře taháme (prakticky proti veškerý cizině) za kratší konec lana.

Podobně je to i v MKX. Je tu sice Vak, co by tu komunitu jakože chtěl dělat a táhnout, ale co z toho? Komunita tu není a ani nebyla. Dokonce ani na Buttonczechu nebyla česká “komunita” schopná zajistit pořádný komentář pro stream a raději dělala cokoli jinýho, než aby se namáhala něco pro sebe samotnou udělat. Proč? Protože to prostě žádná MKX komunita není; a ani nikdy nebyla. Nic ve zlým, ale tak to prostě vidím. MKX má u nás možná hráče, ale ne komunitu… Proto je s podivem, že Vak i přes to dokáže hrát tak, jak hraje. A je otázkou jak by hrál, bydlet někde jinde než v Praze. Někde, kde by kolem sebe měl lidi, co by MKX brali stejně vážně jako on sám.

A pak je tu Guilty Gear. Hra, co tady má komunitu. Faktickou, reálnou komunitu. Na Buttonczechu to bylo kurva vidět, a jak!! Kurva, koukněte se na záznam, pokud mi nevěříte. A ta komunita — i když malá — se dokáže táhnout nahoru. A třeba až do TOP3 na Rumble, kde tuhle hru hrálo nějakých 50 lidí z celý Evropy.

A pak je tu KOF, kerej jsem si schválně nechal nakonec. Navzdory Motionmanovu failu na Buttonczechu je to totiž hra, kterou právě on u nás vytáhl. Začal “practice” stylem a postupně na sebe zvládl nabalit lidi, co ji chtěli napřed ťukat, pak hrát… A tak se postupně zlepšil i on. Hodně. Natolik, že jsem ochotný považovat ho za relevantního hráče KOFu přinejmenším v Evropě.

… Víte, když jsem hrál VF, tak ke konci jsem byl hrozně salty, jak je ta hra mrtvá. A zařekl jsem se, že mrtvou hru už nikdy hrát nebudou. Teprve teď, po nějakém půl roce mi došlo, jak moc jsem se pletl. Ano, hra jako taková BYLA mrtvá. Najít 10 “random” soupeřů v rankedu byla práce ne na hodiny, ani na dny, ale na týdny až měsíce. Beze srandy. Ale i přes to ta hra pořád měla evropskou komunitu, napřed 10, pak 8, pak už jen 6 lidí, co ji milovali, hráli, trénovali a sdíleli mezi sebou veškeré info, co měli k dispozici. Lidí, co se zlepšovali a tím i mě umožňovali se zlepšovat.

SFV je pravým opakem výše popsané situace. Najít online match mi většinou trvá pod minutu. Můžu hrát tolik her, kolik chci. Ale nemám komunitu. Není tu nikdo, s kým bych mohl reálně sparringovat; není tu nikdo, s kým bych mohl sdílet co jsem objevil a vynalezl a naopak se učit od něj, co objevil a vynalezl on. Není tu… Nic, jen ta hra jako taková. A já nevím, jestli mám čas a sílu grindovat ji desítky, stovky hodin v practicu a online jen proto, abych si jednou, dvakrát do roka vyjel někam na turnaj.

Takže moje otázka zní… Má v ČR vůbec cenu hrát SFV? Nebo je tu z kompetitivního hlediska ta hra stejně mrtvá jako VF/Tekken/Soul Calibur/Killer Instinct a já nevím co ještě? Nebo jinak… Má cenu v týhle republice hrát seriózně cokoli kromě GG a možná toho KOFu?

Řekl bych “odpovězte mi tady do diskuse”, ale ty nefungujou. Řekl bych “odpovězte mi na CZA fóru”, ale to hlásí malware (ale i tak, klidně mi tam odpovězte, budu rád). Takže raději řeknu “odpovězte mi na Discordu do PM”. Slibuju, že pokud dostanu aspoň trochu zajímavý odpovědi, postnu je do nějaký “odpovědi” nebo jiný reakce na tenhle text.